Tento pracovní list je věnován problematice EU a jejího vztahu k tzv. hybridním hrozbám. Tímto termínem se většinou snažíme postihnout stav, kdy různí státní, ale i nestátní aktéři (teroristické skupiny, aktéři organizovaného zločinu, soukromé armády apod.) využívají rozličné druhy vojenských, ale i nevojenských prostředků. Jejich cílem je zasáhnout existující slabiny a zranitelná místa protivníka, destabilizovat ekonomickou, politickou i sociální situaci. V krajním případě může být využívání hybridních hrozeb a způsobů boje i "předehrou" k vojenskému konfliktu nebo jeho součástí. EU jako jeden z aktérů mezinárodní politiky se proto v posledních letech snaží tyto hrozby nepodceňovat, a naopak jim účinněji čelit.
Sekce A tohoto pracovního listu je zaměřena na ty druhy hybridních hrozeb, které ke svému vzniku nutně on-line prostor nepotřebují, ale jejich účinky a dopady jsou možnostmi kyberprostoru umocněné. Náleží sem takové fenomény jako dezinformace, konspirace, propaganda a různé druhy psychologických operací např. za účelem ovlivnění veřejného mínění. Sekce B sleduje ty druhy hybridních hrozeb, které by bez kybernetických nástrojů a kyberprostoru nemohly být většinou vůbec realizovány. Patří sem kybernetické útoky a kyberzločin. Ukazuje i to, jak se EU v boji proti kybernetickým hrozbám angažuje a co dělá např. pro posílení ochrany osobních údajů. Sekce C je pak vyhrazena zamyšlení nad možnostmi i případnými hrozbami, které přináší tzv. umělá inteligence.
Průvodcem učitele je odpovídající metodika. Elektronické testy jsou rozděleny na sekce, které odpovídají členění pracovního listu.
